I want to read the post in English
Yosemit NP byl náš první cíl po příletu do San Francisca. Hned na letišti jsme si vyzvedli auto - po jedenácti hodinách v letadle nás příjemně probralo, že na nás čeká úplně nová Toyota, a vydali jsme se ji hned otestovat na kalifornské silnice. Přespali jsme v Heritage Inn Sonora a v sedm ráno jsme vyrazili směrem k branám národního parku.
Za necelé dvě hodinky nás vítala vstupní brána do parku. Z malé budky vykouknula sympatická paní, která zkontrolovala náš Annual Pass (ten je určitě super si pořídit, pokud se chystáte do více národních parků), k úsměvu přihodila zadarmo mapku parku a pustila nás do Yosemitu.
Do údolí jsme přijížděli od Sonory a využili hned první odbočku k Bridalveil Fall, u kterého je super začít. Při pohledu od úpatí hory, kde jsme dostali taky docela osvěžující sprchu, je impozantní a nalákal nás na to, co všechno v parku ještě uvidíme.
Když jsme popojeli o pár kilometrů dál, k vyhlídce Tunnel View, těžko se nám věřilo, údolí před námi není namalované. Výhledu dominuje El Presidente, na protější skále mu konkuruje Bridalveil Fall údolí se táhne až daleko k Halfdome.
Plní dojmů z cesty od Tunnel View jsme zaparkovali v Yosemite Village a sbalili jsme si batoh na celé odpoledne, abychom se mohli vydat na trek k vodopádům. Z vesničky jezdí každou půl hodinu shuttle bus zdarma, který nás dovezl až k začátku treku a pak už bylo jen na nás pustit se nahoru. Upper Yosemite Fall je trek, který se dá vyjít do poloviny, odkud je nádherný výhled na celý vodopád. Můžete zůstat tady, kochat se u svačiny výhledy a potom se vrátit zpátky do údolí, už sem je to přibližně 2.5 kilometru do kopce.
My jsme se nakonec odvážili pustit do výšlapu až úplně na vrchol, k místu, kde voda přepadává přes okraj skály a s hukotem padá dolů. Až zpětně jsme zjistili, že jsme se škrábali na nejvyšší vodopád severní Ameriky, což by vysvětlovalo převýšení přes 820 metrů na šesti kilometrech treku.
Samozřejmě je důležité vzít si s sebou dost vody (my jsme si „dopustili“ cestou z potůčků, které tekly z hor – voda byla nádherně čistá a osvěžující), jídlo, a tak dále, co je ale snad ještě důležitější – lepší pohled na vodopád, než jaký se otevře ve chvíli, kdy jste v první polovině treku, už cestou nahoru není vidět – trasa se stáčí za skálu a vodopád se objeví znovu až úplně nahoře, proto pokud nejste odhodlaní dojít až do samého cíle treku, je zbytečné šplhat jenom o něco výš, raději ušetřete čas a projděte se třeba ještě po krátkém trailu k Lower Yosemite Falls po návratu na zem. :)
Toho, kdo se nahoru k vodopádu odhodlá, Yosemite odmění dechberoucími výhledy do údolí a na okolní vrcholky. Korunovali bychom ho na jeden z nejkrásnějších výhledů na světě, ale museli jsme si ho zasloužit. Nejen cestou nahoru, ale i cestou dolů, která je po kluzkých kamenech skoro stejně náročná, jsme se shodli, že je to nejtěžší trek, jaký jsme kdy šli. Jestli se na něj ale vydáte, každý krok do kopce bude stát za to!
PIN IT FOR LATER