I want to read this in English
Potom co jsme podruhé zrušili cestu do Japonska a na poslední chvíli se změnily podmínky pro vstup do Itálie, která byla naší záložní možností, jsme stočili pozornost k Istrii.
Navzdory tomu, jak je Istrie jednoduše dostupná z Česka jsme jí celé roky nevěnovali takovou pozornost, jakou si zaslouží. Asi 9 hodin jízdy autem (většinou po dálnicích) je vlastně celkem rychlá cesta, jak se dostat k moři, ale do Chorvatska jsme zatím vždycky jezdili jižněji. Říjen, to, že moře bude už celkem studené kdekoliv, a pár fotek z Istrie nám ale výběr dost zjednodušilo, a tak jsme vyrazili. Za šarmem chorvatských městeček, nekonečnými panoramaty zelených kopců, které ostře zakončuje kamenité pobřeží a tyrkysově modré moře. Takže kam byste se rozhodně měli vydat?
ROVINJ
Rozhodli jsme se zamluvit apartmán v Rovinji, který je stejně kouzelný na fotkách, jako v reálu. Je to perfektní městečko pro všechny, kdo si chtějí užít klid a pohodu přímořského života a je dost rozlehlé na to, abyste si mohli vybrat Airbnb v místě, kde se to nehemží přes léto turisty. Náš apartmán byl 20 minut pěšky od centra, kousek od moře, v klidné čtvrti a s jednoduchým parkováním přímo před domem.
Centrum města je jako z pohádky. Úzké uličky, které se kroutí do kopce ke kostelu, nám připomněly Mont St. Michel (o kterém už jsme se rozepsali tady), s tím rozdílem, že tady nebyl skoro nikdo a měli jsme v podstatě celé centrum pro sebe. Ze všech istrijských měst, která jsme navštívili, na nás Rovinj působil nejútulněji a nejpřívětivěji, když jsme vysedávali v přístavu, ať už na večeři, na zmrzlině, nebo v kavárně. Kdyby bylo posedávání při západu slunce s vínem v ruce sport, v Rovinji bych ho rozhodně vyhrála. Mimo sezónu navíc působí tak klidně, že byste se tu nechali jednoduše ukolébat do líného přímořského životního tempa.
O tom, jak si pobyt v Rovinji fakt užít, kde se najíst, kde nakupovat a bydlet si přečtěte v minulém článku.
MOTOVUN
Motovun bylo první městečko, které jsme si po příjezdu do Chorvatska vyfotili. Jeli jsme kolem něj cestou do Rovinje a hned jsme si slíbili, že sem se musíme podívat (podpořil to i náš “pan domácí” který Motovun označil za absolutní must-see na Istrii). Je to opravdu nádherné město. Z kopce shlíží na vinice, olivové háje a lesy, které ho obklopují a které také přináší to, čím se oblast nejvíce proslavila - lanýže, víno a olivový olej. Při procházce po městě nevynechejte procházku po hradbách, vstupné stojí pár korun a výhledy odsud jsou k nezaplacení.
Díky tomu, že jsme na Istrii přijeli v říjnu, se nápor lidí vyhnul i běžně tak populárním místům, jako je právě Motovun. Takže když nám paní dole na parkovišti po zaplacení parkovného prozradila, že můžeme vyjet až nahoru na kopec, neváhali jsme ani vteřinu. A pozor, nenechte se odradit auty stojícími podél silnice při cestě nahoru, někteří to vzdali zbytečně brzy, haha. Vyjeďte až nahoru, kdy po levé ruce uvidíte závoru směrem do historického centra a na pravé straně kostel, za ním je celkem velké parkoviště, takže sjeďte tam a omrkněte možnosti, pokud by bylo plno, můžete vždycky sjet o něco níž.
Ale zpátky k těm lanýžům. V okolí je několik populárních restaurací, které nabízí jídla s lanýži a výpravy na jejich “lov”. Nám se poštěstilo zamluvit si hned na další den stůl v restauraci Zigante, která je jednou z nejznámějších restaurací specializovaných na lanýže na světě a hlavně jsme se před obědem mohli (zadarmo, my favourite) zúčastnit hledání lanýžů organizovaného přímo restaurací - o celém zážitku a lanýžových dobrotách si můžete přečíst celý článek.
PULA
V Pule už jsme byli před několika lety, a když jsme se vydali na Istrii, bylo hned rozhodnuto, že tam musíme znovu. Je to okouzlující město s italskou atmosférou, kterou podtrhuje dominanta města - aréna. Při procházkách městem se nechte zlákat kavárničkami, u kterých můžete popíjet kávu, sledovat pomalé tempo života na náměstí a obdivovat tisíce let staré architektonické skvosty.
Pro mnohem víc fotek a tipů mrkněte do článku z Puly.
POREČ
Poreč je přímořské městečko, se svými úzkými uličkami křižujícími historické centrum ne nepodobné Rovinji. Perfektní půldenní výlet, za který stihnete prochodit centrum křížem krážem a pak si za odměnu posedět u výborné večeře.
Město je hrdé na svou bohatou historii, kterou nejvýrazněji reprezentuje Basilica Eufrasiana - památka UNESCO a jedna z nejlépe dochovaných raně byzantských stavebních památek vůbec. Přes den je možné vystoupat na její věž a projít si baziliku více, my jsme přišli bohužel pozdě, ale i veřejně přístupných částí je k prohlédnutí dostatek.
K obdivování je v centru také několik románských domů, upřímně ale přiznám, že nejhezčí vzpomínku máme na večeři. Bez většího zkoumání jsem si z brouzdání po webech zapsala restauraci Sv. Nikola. Když jsme šli okolo, menu vypadalo sympaticky, ceny celkem příznivě, tak jsme se rozhodli usadit se tu.
Co jsme ale netušili až do chvíle, než jsem vyšla do patra k toaletám a uviděla věnované cedulky, bylo, že se restaurace už několik let objevuje v Michelinském průvodci.
Že jídlo bylo výborné, to byste asi už odhadli. Starali se o nás tak, že jsme si přišli sednout za světla, projedli jsme se západem slunce a užívali si pohodovou atmosféru restaurace a excelentní jídlo a pití až do tmy. Upřímně tuhle restauraci doporučujeme každému, kdo do Poreče pojede. Nejen od nás, ale i od Michelinu dostávají obrovskou pochvalu.
GROŽNJAN
Ve 14. století byl Grožnjan důležitou pevností, dnes je důležitou zastávkou, pokud se chcete kochat těmi nejkrásnějšími istrijskými městečky. Jeho pozice, středověké hradby i architektura domů dává tušit, že pozice byla velmi strategická, účel se ale postupně velmi změnil.
Dlouhou dobu byl Grožnjan pozapomenutý a neobjevoval se na mapě turistických cílů, ale před pár lety vše změnili umělci, hudebníci a herci, kteří z městečka udělali kulturní centrum, které každé léto ožívá festivalem a mění se ve velké divadlo.
Procházeli jsme okolo mnoha galerií a obchodů s autorskou tvorbou umělců, akorát se opět trochu projevila nevýhoda toho, že si užíváme města téměř osamotě - téměř vše už bylo zavřené. Přijeďte ale v létě, bude to tu žít úplně jinak a třeba si odvezete i svůj kousek chorvatského umění domů.
Byli jste na Istrii? Chybí vám ze západního pobřeží nějaké další místo, které jsem nezmínila? Napište mi na Facebooku. A nezapomeňte si článek uložit na Pinterest, ať se k němu můžete vrátit, hned jak se země okolo nás na semaforu opět zazelenají.
PIN THIS FOR LATER
