I když už jsem předtím v Anglii pár měsíců bydlela,
neustále mě nepřestává překvapovat. A i když jsem sem šla především „na plný
úvazek“ studovat, už jsem stihla pochytit i spoustu každodenních mouder a zkušeností. Tak aby to nevypadalo, že si jenom výletuju, poctivě se i vzdělávám.
Mezi nejzásadnější zjištění a rady patří:
Vzdát deštník. Stejně se za tři minuty venku rozbije, takže
když prší, je lepší vzít si rovnou čepici a deštníkem se vůbec neobtěžovat.
Když náhodou ten deštník opravdu potřebujete, tzn. prší a až
zase tak moc nefouká, a svůj už jste někde zahodili, najdete jiný, který
zahodil milý spoluobčan, když pršelo před čtvrt hodinou.
Déšť nakonec není zdaleka největší problém. Mnohem větší
překážkou v pohybu je vítr. Asi to má co do činění s tím, že jsme u
moře, ale nemyslela jsem si, že budu někdy pravidelně bojovat s větrem,
který mě odfukuje směrem zpátky nebo do strany.
Liverpool je krásné anglické město, kde se ale nemluví anglicky, nýbrž zvláštní směsí tohoto
jazyka s holandštinou. Nebo aspoň tak mi to připadá.
Lidi budou tipovat, odkud jste. Já už jsem byla ze Skotska, Irska i Walesu. Naštěstí si o mě nikdo nemyslí, že jsem z Ruska, to beru jako velké plus.
Existují různé způsoby, jak si zkrátit čas v práci.
Například si můžete každý den rozdělit na úseky. Já si svůj kancelářský život
dělím na půlhodiny, každá znamená, že si v diáři můžu odškrtnout jeden
čtvereček a jít si udělat čaj, kafe nebo sníst trochu mrkve.
Mrkev je naprosto geniální svačinové jídlo. Nikdy mě moc
nelákala, protože se velké mrkve špatně koušou. Ale protože Britové jsou, co se
týče vaření líný národ, prodávají se mrkve omyté, očištěné a nakrájené na
špalíčky. Takový kilový pytel mrkve vám na pár svačin vystačí. Ověřeno.
Vím, kolik utratím. Každý týden, přesně. Proto taky vím, že
si nemůžu koupit členství ve fitku ani koně. Takže jsem začala běhat, i když
jsem ten pohyb ve své podstatě provozovala předtím jen, když mi měl ujet autobus
(ale pak jsem začala jezdit autem, takže se mi podařilo tomuto typu aktivity
zcela vyhnout).
0dpor k běhání se dá částečně zlomit nákupem pěkného
oblečení (nákup si omluvíte tím, že jde o jednorázovou investici, která ve
výsledku ušetří za členství ve fitku).
Zbytek odporu dolomí pohled na bankovní účet.
Cvičit se dá i doma, v prostoru 2x2 metry. Musíte jen
vynechat prudké pohyby a pohyby příliš do stran. I na to se ale dá zvyknout.
Navíc se po sportovním výkonu nemusíte táhnout půl hodiny domů (a když to je do kopce, je to jeden opravdu pádný argument).
A zatím nejdůležitější životní lekce… Všechno se dá vyřešit. Někdy ne hned, někdy ne ideálně, ale vždycky to nějak dopadne.
